Cross akadémie

Jako úplný nováček jsem se tady moc nevyznala a neměla jsem stejně jako moje spolubydlící Layla tušení, kdepak máme hodinu. To se zrovna za námi ozval dívčí hlas, stála tam nějaká hnědovláska. "Sate, my jsme tady nové. Já jsem Midori Hana, nemohla bys nám prosím ukázat, kudy do třídy?" Zareagovala jsem a doufala, že se brzy dostaneme do třídy. A vůbec jsem celkem i měla strach, jak nás ostatní studenti příjmou.

Sotva jsme vešly do třídy, ta hnědovláska už odešla, takže jsem jí nestačila poděkovat nebo se jí zeptat na jméno. Zato Layla si z toho nedělala hlavu a jako smyslů zbavená se rozběhla k jednomu klukovi. Než jsem se nadála, už ho dotáhla ke mně a představila nás. "Těší mě." Usmála jsem se a rozhlédla se po třídě.

Chovat se umím a tak jsem slušně Hanabusovi s úsměvem potřásla rukou. Všimla jsem si, že Layla si vyhlídla dalšího známého a už k němu pádila. "Koukám, že Layla tady narozdíl ode mě má dost známých." Usmála jsem se a doufala, že si tady najdu nové přátele.

"Aha, ano, úplní nováčci. Já prakticky neměla navybranou, ale i kdybych měla, šla bych sem. Už jsem o téhle akademii slyšela." Odpověděla jsem, když v tom na nás mávla Layla, abychom šli za ní. Stála u nějaké lavice, kolem které bylo celkem rušno.

Sotva jsem tam přišla, Layla mě všem představila a následovalo seznamování. Akatsuki, podle mě pohodový a klidnž upír, pak Ruka, řekla bych že moc nemluví, ale přišla mi milá stejně jako Rima a Shiki. Seznámila jsem se i dle mého názoru s místním sympaťákem, Takuma ptřil určitě mezi ty usměvavé optimisty. A nakonec ten hlavní, vůdce Měsíční koleje Kaname Kuran, šel z něho respekt. Kuran, to je, ano stejně jako Rido. Mihlo se mi hlavou a krátce jsem si vzpoměla na onen osudový den, ale hned tu hrůzu vypudila z hlavy.

Jak jsem se tak rozhlížela po třídě, najednou kdosi zavolal mé jméno a tak jsem se instinktivně otočila. Uviděla jsem tu hnědovlásku, která nám předtím ukázala cestu do třídy. "Hned jsem tu." Řekla jsem ostatním a šla za ní. "Sate, ani jsme ti nestačily poděkovat, že jsi nám ukázala třídu." Usmála jsem se na ni. "Vlastně ani neznám tvé jméno, jak se jmenuješ?" Napadlo mě najednou, přišlo mi totiž hloupé, když ona mé jméno zná a já její ne.

"Aha, těší mě Yuuki." Usmála jsem se mile. To už mi Yuuki podala rozvrh a plán školy a opět odešla. "Arigatou!" Křikla jsem ještě za ní a začala si oba papíry prohlížet. "Hej Laylo, nejdeš se podívat?" Zavolala jsem na Laylu, jenže to už do třídy vešel vysoký černovlasý muž s bradkou a páskou přes levé oko a tak jsem si hned sedla, kde bylo místo. Však co, pak bude dost času na to, abych to Layle ukázala. Pomyslela jsem si. "Hm, koukám, že už dorazily ty dvě nové." Řekl si spíš sám pro sebe ten učitel a pak začal s výkladem.

Pozorně jsem seděla v lavici, dělala si zápisky a poslouchala každé slovo, jako vždy, studyjní výsledky pro mě odjakživa byly hodně důležité. Vtom se ten učitel krom jiných zeptal i Layly, která chudák nedávala pozor a tak kecla první věc, co ji napadla. K Laylině štěstí to učitel nijak neokomentoval a dál pokračoval ve výkladu o tom, jak se průběžně vyvýjel vztah mezi upíry a lidmi a o hierarchii upírů. Někteří upíři se začali trochu nudit a tak se buď bavili, kreslili si a nebo se jen na učitele znuděně šklebili. Toho si samozřejmě všiml a tak se rozhodl, že nám to jen tak nedaruje. "Vidím, že už toto téma máte nastudováno, když se tak nudíte. To je skvělé, příští hodinu či-li zítra si z toho napíšeme test." Usmál se vítězně, to zrovna zazvonilo a on odešel ze třídy, kde to rázem zašumělo. "Aspoň že mám zápisky." Usmála jsem se, já totiž patřila mezi ty "šílené" lidi, kteří se rádi učili a měli rádi školu a testy.

Jakmile skončila hodina, hned každý začal nadávat, jak je to nefér, že se budou muset učit takové bliny a takové věci, ale mně to nijak nevadilo. Sbalila jsem si věci a už se chystala odejít, když vtom se na mě sesypala Layla, Hanabusa a nějaká upírka, která se představila jako Shichiyou. "Ohayou, těší mě. Já jsem Midori Hana." Usmála jsem se na ni, to už se Hanabusa s Laylou dožadovali poznámek. "Klidně, já jen potřebuji zajít za Kanamem pro uniformu, knihy a ještě klíč od pokoje. A pak klidně můžete přijít na pokoj a já vám to dám opsat." Řekla jsem a zamířela ze třídy ven. To už se před branou objevilo dost dívek z Denní třídy, které až histericky vítali upíry z Noční. "Páni to je tak pořád?" Podivila jsem se a pohledem přejela po té mase lidí, až se můj pohled zastavil na Kuranovi. "Kaname sama, mohla bych vás o něco požádat? Jakmile jsme s Laylou přijeli, ředitel Cross nás poslal za vámi kvůli uniformě, knihám a ubytování." Řekla jsem klidně načež mi jen Kaname pokynul rukou, abych šla za ním. "Laylo pojď taky." Zavolala jsem ještě na ni a šla za Kuranem.

Layla se mnou nešla, tak jsem tedy pro uniformu atd. mířila s Kuranem sama. Už jsme byli skoro u koleje, takže jsem ostatní vzadu neslyšela. Pomalu jsem šla s Kanamem do jeho pracovny, kde mi dal všechny potřebné věci včetně instrukcí, kde vlastně mám pokoj. "Ještě jsem se chtěla zeptat, říkal jste, že budu na pokoji s Laylou, nemohl byste mi tedy dát věci i pro ni, kudasai?" Zeptala jsem se načež mi Kaname podal klíč od pokoje, knihy i uniformu také pro Laylu a já s díky odešla. Sedla jsem si na postel a chtěla si vytáhnout své poznámky, že je pro ostatní opíšu, jenže ouha, kde jsou?! Mihlo se mi hlavou, když jsem je stále nemohla najít. Prohledala jsem všechno, ale nic, nenašla jsem je. "Já si je určitě nechala ve třídě!" Plácla jsem se do čela a doslova vyletěla z koleje směrem k učebně, až jsem si uvědomila, že tam teď je Denní třída. "No super, teď tam nemůžu, ale třeba mi je někdo vrátí, myslím že jsem si ten sešit i úpodepsala. A co, večer tam snad ještě budou." Přemýšlela jsem nahlas a tak se tedy vydala zpět na kolej a na pokoj. Tam jsem se snažila pro justotu si napsat všechno, co jsem si z hodiny zapamatovala.